Loftové studio pro dvě osoby, jednotka 154 ambiciózního projektu The Vanguard, je prostor v parteru budovy v přímém vztahu s okolním městem. Tento atraktivní vztah, dává jednotce 154 charakter, který se snažíme umocnit. Charakter napětí, předvádění a intimity. Pomocí různě komponovaných „divadelních opon”, které se vzájemně překrývají, necháváme obyvatele jednotky 154 režírovat scény z jejich života.

Hlavní obytný prostor jednotky je definován sérií elektricky poháněných závěsů, divadelní oponou, oddělující soukromé od veřejného. Závěsy zajišťují dostatek soukromí, zároveň dávají možnost spojení všech částí jednotky včetně zahrady v jeden celek.

Z předzahrádky, která je komponovaná tak, aby jasně vymezovala soukromý pozemek majitele jednotky, ale zároveň vybízela k sociální interakci mezi sousedy, se vstupuje do prostorného a velkoryse řešeného zádveří. Cylindrický objem navržený od podlahy až ke stropu, s přirozeným denním osvětlením zajišťuje komfort obouvání a oblékání. Z interiéru není objekt zádveří vnímán jako cizorodý prvek kompromitující jeho estetiku, jak je typické u standardních řešení, ale stává se jeho plnohodnotnou součástí. Napůl stěna, napůl závěs, doplněný sérií interiérových oken jež informují o aktivitě v zádveří.

Povrchy v interiéru, jejich textura a barevnost, jsou neutrální, industriální. Tvrdost betonu, kovu a skla stojí v kontrastu s jemností závěsů, kobercem v ložnici, kůží sedačky. Hrubost a plošnost podlahy a stěn je doplněna precizním detailem vestavěného nábytku a jemnou estetikou nástěnného uměleckého díla. Tyto mystické malby na zdech, zachycené v odstínu šedé vznikly ve spolupráci s umělkyní Švýcarsko-švédského původu Estelle Bourdet. Budoucí majitelé jednotky mají možnost dílo převzít v původním návrhu nebo společně s umělkyní vytvořit svůj originální motiv specifický právě a jenom pro jejich interiér. 

Pódium je jevištěm divadla hrajícím lehce erotické motivy. Ložnice a k ní přilehlá koupelna, jež je vymezena pouze poloprůhlednou skleněnou stěnou z kopilitu připomínají scénu s filmu Dogville od Larse von Triera. Absence stěn je nahrazena závěsem, jež dává možnost se skrýt. Peep show ze života celebrity.

Kuchyňský ostrůvek na sníženém podlaží je kazatelnou pána domu. Vaření, příprava nápojů, práce v kuchyni je orientována směrem do středu dispozice jednotky. Netočí se zády k publiku. Hosté u jídelního stolu v očekávání sledují dílo šéfkuchaře. Komunikují s ním. Snížené podlaží zajišťuje intimitu stolování, zároveň, díky minimalistickému designu kovového zábradlí, zachovává přehled o dění v jednotce i zahradě před ní.
 

Zahrada je kombinací zeleně a betonu. Od pojezdové komunikace ji oddělují betonové sloupky s integrovaným osvětlením. Betonový sloupek u vstupních dveří nabízí možnost odložení tašky pří odemykání. Květináč na rohu zahrady jasně určuje hranici pozemku. Od chodníku, je zahrada vymezena nízkým živým plotem a betonovou lavicí, prvkem vybízejícím k interakci mezi sousedy a zároveň funkčním exteriérovým nábytkem. Směrem k zahradě souseda betonové trámy podlahy zarůstají divokou zelení, jež zahradě vtiskává romantický charakter opuštěného industriálního komplexu.